Kontakty

Nejčastější dotazy OSVČ

Nejčastější dotazy OSVČ

 

Jak má postupovat OSVČ, která je účastna důchodového spoření (II. pilíř) a chce co nejrychleji snížit zálohy na pojistné na důchodové pojištění o 3 procentní body? Je třeba vyplnit nějaký formulář a skutečnost doložit?

OSVČ účastná důchodového spoření je povinna v předepsaném formuláři Oznámení o zahájení (znovuzahájení) samostatné výdělečné činnosti uvést údaj, od kdy se stala účastníkem důchodového spoření; pokud se OSVČ stala účastníkem důchodového spoření až po zahájení samostatné výdělečné činnosti, je povinna tuto skutečnost oznámit příslušné správě sociálního zabezpečení nejpozději na formuláři Přehled o příjmech a výdajích podávaném za kalendářní rok, v němž se stala účastníkem důchodového spoření. Pokud OSVČ chce oznámit příslušné správě sociálního zabezpečení vznik účasti na důchodovém spoření dříve, může tak učinit jakoukoliv písemnou formou. OSVČ není povinna skutečnost doložit, neboť dle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení je Centrální registr smluv povinen poskytnout orgánu sociálního zabezpečení údaje z tohoto registru v potřebném rozsahu. Sníženou sazbu pojistného platí OSVČ od kalendářního měsíce, od kterého nabyla účinnosti smlouva uzavřená s penzijní společností, tj. od 1. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nabylo právní moci rozhodnutí o registraci smlouvy vydané Centrálním registrem smluv.

Mohu vykonávat samostatnou výdělečnou činnost při pobírání předdůchodu? Jestliže ano, bude se jednat o vedlejší činnost?

Čerpání starobní penze na určenou dobu nebo doživotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu z prostředků Vašeho doplňkového penzijního spoření sjednaného dle specificky stanovených podmínek zákona o doplňkovém penzijním spoření (dosažení věku alespoň o 5 let nižšího než je věk nároku na starobní důchod, trvání spoření nejméně v délce 60 kalendářních měsíců a naspoření potřebné finanční částky) je tzv. „předdůchod“. Čerpání „předdůchodu“ nemá žádný vliv na podmínky výkonu samostatné výdělečné činnosti dle zákona o důchodovém pojištění. Tzn., že budete vykonávat hlavní samostatnou výdělečnou činnost, pokud u Vás neexistuje žádný důvod pro výkon vedlejší činnosti dle zákona o důchodovém pojištění. Pobírání „předdůchodu“ není důvodem pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti, budete tedy povinen platit pojistné na zdravotní a sociální pojištění. Po dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod si pak při podání žádosti o tento důchod budete mít možnost zvolit, zda chcete dobu výdělečné činnosti, konané v období pobírání penze z doplňkového penzijního spoření před dosažením důchodového věku, zohlednit pro výpočet „státního“ starobního důchodu jako dobu pojištění nebo jako dobu vyloučenou.

Bude mít úprava základu daně (úprava výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji), kterou provedu v souvislosti se změnou uplatňování skutečných výdajů na výdaje procentem z příjmů, vliv na stanovení vyměřovacího základu OSVČ?

Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka, kterou si určí, ne však méně než 50 % daňového základu; daňovým základem se pro účely zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, rozumí základ daně nebo dílčí základ daně stanovený podle § 7 zákona o daních z příjmů z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po úpravě podle § 5 a § 23 zákona o daních z příjmů.

Podle ust. § 23 odst. 8 písm. b) zák. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, se při změně způsobu uplatňování výdajů podle § 24 (skutečné výdaje) na způsob podle § 7 odst. 7 (tj. na výdaje procentem z příjmů) základ daně (výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji) upraví za zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, ve kterém ke změně způsobu uplatňování výdajů došlo. Tato úprava vždy ovlivní výši vyměřovacího základu OSVČ.

Jakým způsobem je možné podat Přehled o příjmech a výdajích OSVČ?

Přehled OSVČ o příjmech a výdajích je možné podat na příslušnou OSSZ osobně, prostřednictvím poštovní zásilky nebo elektronicky přes veřejné rozhraní pro e - Podání ČSSZ (VREP), event. do datové schránky příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ.
Bližší informace o e - Podání jsou uvedeny na této adrese: http://www.cssz.cz/cz/e-podani/zakladni-informace/.

Kontakt na e-podatelnu příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno je zde: http://www.cssz.cz/cz/kontakty/elektronicke-podatelny/).

V případě e - Podání je nutné, aby toto podání bylo podepsáno zaručeným elektronickým podpisem. Po podání Přehledu provede správa sociálního zabezpečení jeho kontrolu a OSVČ je informována prostřednictvím vyúčtování, které je OSVČ zasláno. Pokud máte trvalý pobyt na území Prahy, je možné učinit podání u kteréhokoliv územního pracoviště PSSZ. Místní příslušnost OSSZ se řídí místem trvalého pobytu OSVČ nebo místem hlášeného pobytu, jde-li o cizince. Vedením evidence OSVČ a záležitostmi pojistného jsou pověřeny jednotlivé správy sociálního zabezpečení, které poskytnou OSVČ podrobné informace. Kontakty na jednotlivé OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno jsou k dispozici v sekci Kontakty zde: http://www.cssz.cz/cz/kontakty/.

Chcete-li podat Přehled o příjmech a výdajích OSVČ prostřednictvím datové schránky příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ, máte dvě možnosti:

  • prostřednictvím ID datové schránky příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno, které naleznete uvedené v oddílu Kontakty – Okresní pracoviště, vložte tiskopis Přehledu ve formátu stanoveném dle § 4 vyhlášky č. 194/2009 Sb., do datové zprávy jako přílohu a tuto datovou zprávu odešlete. Je možné využít formulář Přehled OSVČ ve formátu pdf z webových stránek ČSSZ.
  • prostřednictvím určené datové schránky e - Podání ČSSZ (ID 5ffu6xk) – vložte formulář v předepsané formě datové zprávy v datovém formátu XML (zfo) vyhovující specifikaci ČSSZ a publikovaným XSD schématům. Toto podání může obsahovat vždy jen jednu přílohu, potvrzení o vedlejší činnosti je pak vhodné poslat přímo na e-podatelnu nebo do datové schránky příslušné správy sociálního zabezpečení a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl přehled podán.

Jaké jsou povinnosti občana vyplývající ze zahájení SVČ?

Pokud OSVČ zahájí výkon samostatné výdělečné činnosti, vznikne jí povinnost oznámit správě sociálního zabezpečení, příslušné podle místa trvalého pobytu (nemá-li OSVČ místo trvalého pobytu podle místa hlášeného pobytu, nemá-li OSVČ místo trvalého ani hlášeného pobytu, tak podle místa výkonu samostatné výdělečné činnosti), den zahájení této činnosti, a to buď vyplněním přílohy pro ČSSZ Jednotného registračního formuláře při podání žádosti o živnostenské oprávnění nebo prostřednictvím tiskopisu Oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti a to nejpozději do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla tato činnost zahájena. Oznámením zahájení činnosti vznikají další stanovené povinnosti uvedené v příslušných zákonech (č. 155/1995 Sb., č. 582/1991 Sb., č. 589/1992 Sb., v platném znění), tj. např. placení záloh na pojistné v případě výkonu hlavní činnosti, či doložení některého z povinně dokládaných zákonných důvodů, pokud OSVČ chce činnost vykonávat jako vedlejší. Další povinností je podání přehledu o příjmech a výdajích za kalendářní rok.

Kde všude musím oznámit, že jsem začal podnikat a co k tomu potřebuji?

Při oznámení zahájení činnosti (viz výše) je třeba předložit průkaz totožnosti, případně oprávnění k činnosti, které není dostupné z veřejných registrů. Ohlašovací povinnost v souvislosti se zahájením podnikání má OSVČ rovněž ve vztahu k finančnímu úřadu či zdravotní pojišťovně (více informací naleznete na webových stránkách Ministerstva financí ČR, www.mfcr.cz a na stránkách příslušné zdravotní pojišťovny).

Jakým způsobem mám ukončit činnost OSVČ ?

Ukončení samostatné výdělečné činnosti je OSVČ povinna oznámit příslušné OSSZ písemně (lze využít tiskopis ‚Oznámení o ukončení samostatné výdělečné činnosti‘ uveřejněný na webových stránkách ČSSZ). Uvedenou povinnost je OSVČ povinna splnit do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž samostatnou výdělečnou činnost ukončila.

Co mám udělat, když se po skončení SVČ chci zaregistrovat na ÚP?

Po splnění oznamovací povinnosti vůči příslušné správě sociálního zabezpečení, vydá správa sociálního zabezpečení OSVČ Potvrzení o době výkonu samostatné výdělečné činnosti a o době důchodového pojištění v rozhodném období, popř. o vyplacených dávkách nemocenského pojištění. Součástí tohoto potvrzení je i údaj o výši vyměřovacího základu OSVČ pro placení pojistného za poslední zúčtovaný kalendářní rok, za který bylo uhrazeno pojistné, který je rozhodný pro výpočet výše podpory v nezaměstnanosti. Toto potvrzení se předkládá úřadu práce.

Co mám dělat v případě změny svého trvalého pobytu ?

V případě, že OSVČ změní svůj trvalý pobyt, je nutné, aby tuto skutečnost oznámila původně místně příslušné správě sociálního zabezpečení. Po předání spisové dokumentace, obdrží OSVČ od nově místně příslušné správy sociálního zabezpečení informace o novém variabilním symbolu a o čísle účtu, na které má nově hradit zálohy na pojistné a pojistné.

Je nemocenské pojištění OSVČ povinné?

Účast OSVČ na nemocenském pojištění je dobrovolná a vzniká na základě podané přihlášky. Neúčast na nemocenském pojištění OSVČ může mít např. negativní dopad pro ženu – OSVČ, neboť ji nebude v těhotenství a následně po porodu náležet peněžitá pomoc v mateřství. Od 1. 1. 2011 je činnost OSVČ, která je účastna nemocenského pojištění, vždy považována za hlavní samostatnou výdělečnou činnost i přesto, že trvají a jsou uplatněny důvody pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti.

Jakou výši pojistného musím platit, abych pobíral nemocenské alespoň 10-12 tis. Kč?

Již od 1. 1. 2011 došlo k propojení mezi zálohou na důchodové pojištění a platbou na nemocenské pojištění. V praxi to znamená, že měsíční základ určený platbou pojistného na nemocenské pojištění nemůže být vyšší než měsíční vyměřovací základ, ze kterého byla nebo měla být uhrazena záloha na důchodové pojištění v tomto měsíci. Pokud OSVČ zaplatí pojistné na nemocenské pojištění z vyššího vyměřovacího základu, část platby, která neodpovídá měsíčnímu vyměřovacímu základu pro zálohu na důchodové pojištění, se stává přeplatkem a bude vrácena.

Pro názornost uvádíme příklad: záloha na důchodové pojištění od ledna 2013 činí 1 890 Kč a pojistné na nemocenské pojištění by tak mělo být uhrazeno v odpovídající výši 149 Kč (vyměřovací základ 6 471 Kč).
Minimální pojistné činí 115 Kč a je odvozeno z měsíčního vyměřovacího základu 5 000 Kč jako 2,3 %.

Rozhodným obdobím pro výpočet dávky je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost. Aby v roce 2013 OSVČ pobírala nemocenské ve výši 10 - 12 000 Kč, musela by v období před vznikem nemoci platit pojistné na nemocenské pojištění ve výši 500 Kč měsíčně a současně zálohu na důchodové pojištění ve výši 6 349 Kč.

Proč mi jako OSVČ zaniklo nemocenské pojištění?

Důvodem je neplacení pojistného nebo placení pojistného v nesprávné výši či po zákonem stanovené lhůtě. V takovém případě dochází k zániku účasti na nemocenském pojištění prvním dnem kalendářního měsíce, za který nebylo ve stanovené lhůtě zaplaceno pojistné, nebo sice bylo zaplaceno v této lhůtě, avšak v nižší částce, než mělo být zaplaceno. Minimální měsíční pojistné na nemocenské pojištění pro rok 2013 činí 115 Kč a částka musí být připsána na účet příslušné OSSZ nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, na který se platí.

Kdy mám nárok na PPM nebo nemocenské a jaká bude jeho výše?

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM) má OSVČ, která splňuje potřebnou dobu účasti na nemocenském pojištění, což je 270 dnů v posledních dvou letech před nástupem na PPM, z toho musí být účast na nemocenském pojištění OSVČ po dobu 180 dnů v období jednoho roku před nástupem na PPM. Nástup na PPM je možný v období od počátku osmého do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Podmínkou nároku na PPM je i skutečnost, že OSVČ osobně nevykonává samostatnou výdělečnou činnost v době pobírání této dávky.

Na nemocenské má nárok OSVČ, která je účastna nemocenského pojištění po dobu třech kalendářních měsíců přede dnem vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Tato musí vzniknout v době účasti na nemocenském pojištění nebo do sedmi dnů od skončení tohoto pojištění.

Výše dávky PPM a nemocenského se odvíjí od výše záloh na pojistné na důchodové pojištění a výše uhrazeného pojistného na nemocenské pojištění v předchozích 12ti kalendářních měsících před měsícem, ve kterém vznikla sociální událost.

Proč jste mi neproplatili nemocenské případně PPM?

Pravděpodobně OSVČ nesplnila některou z podmínek pro poskytování těchto dávek, kterými je vznik sociální události v době trvání pojištění nebo v ochranné lhůtě a potřebná doba trvání účasti na nemocenském pojištění OSVČ.

Proč mi zanikne účast na NP, když zaplatím později a ve vyúčtování se „to stejně vyrovná“?

Důvody zániku účasti na nemocenském pojištění OSVČ definuje ust. § 13 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jestliže pojistné na nemocenské pojištění bylo zaplaceno po uplynutí lhůty nebo bylo zaplaceno v této lhůtě, avšak v nižší částce, než mělo být zaplaceno, jedná se o přeplatek na pojistném na nemocenském pojištění. Správa sociálního zabezpečení je povinna při vrácení tohoto přeplatku popř. části tohoto přeplatku, nebo při použití tohoto přeplatku k úhradě splatného závazku vůči správě sociálního zabezpečení písemně oznámit OSVČ den a důvod zániku její účasti na nemocenském pojištění. Pro úplnost dodáváme, že pojistné na nemocenské pojištění není předmětem vyúčtování přehledu o příjmech a výdajích, OSVČ platí na nemocenské pojištění pojistné, nikoli zálohy na pojistné. Po podání přehledu může být vyčíslen přeplatek na pojistném na nemocenské pojištění v případě, že v některém kalendářním měsíci OSVČ uhradila pojistné na nemocenské pojištění ve vyšší výši, než odpovídá měsíčnímu vyměřovacímu základu zálohy na pojistné na důchodové pojištění.

Proč se musí platit zálohy OSVČ při VPP, když za ně odvádí pojistné do důchodu jejich zaměstnavatel?

Pokud OSVČ vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost z důvodu výkonu zaměstnání (ust. § 9 odst. 6 písm. a) zákona č.155/1995 Sb. v platném znění), platí zálohy na pojistné v případě, že její daňový základ ze samostatné výdělečné činnosti dosáhl výše zakládající povinnou účast na důchodovém pojištění nebo se k účasti na tomto pojištění sama přihlásí. Jestliže výše daňového základu ze samostatné výdělečné činnosti za kalendářní rok dosáhne rozhodné částky, je OSVČ povinna platit pojistné z této výdělečné činnosti bez ohledu na skutečnost, že je zároveň zaměstnána. Osvobozena od placení pojistného jako OSVČ může být pouze v případě, že v zaměstnání dosáhne maximálního ročního vyměřovacího základu za daný kalendářní rok. Pro rok 2013 činí maximální vyměřovací základ 1 242 432 Kč

Jaká je výše záloh pro placení pojistného v souvislosti se zahájením samostatné výdělečně činnosti?

OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost je povinna platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění aspoň v minimální výši ode dne zahájení činnosti. OSVČ vykonávající vedlejší činnost je povinna platit zálohy v případě, že se k důchodovému pojištění sama přihlásí. Pro rok 2013 činí minimální výše záloh 1 890 Kč v případě, že samostatná výdělečná činnost je hlavní a 756Kč v případě, že samostatná výdělečná činnost je vedlejší.

Proč se má odvádět pojistné OSVČ při pobírání starobního důchodu?

OSVČ vykonávající vedlejší činnost z důvodu současného pobírání starobního důchodu (ust. § 9 odst. 6 písm. b) zákon č. 155/1995 Sb., v platném znění), platí pojistné a zálohy na pojistné v případě, že její daňový základ ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů dosáhne výše zakládající povinnou účast na důchodovém pojištění. Jestliže výše daňového základu ze samostatné výdělečné činnosti za kalendářní rok dosáhne rozhodné částky (za rok 2012 rozhodná částka činila 60 329 Kč, pro rok 2013 činí 62 121 Kč), je OSVČ povinna platit pojistné z této výdělečné činnosti bez ohledu na skutečnost, že je zároveň poživatelem starobního důchodu.

Jaká je výše pojistného, které je OSVČ povinna ze zákona odvádět?

Ve smyslu ustanovení § 5b zákona č. 589/1992, Sb. v platném znění, je vyměřovacím základem OSVČ pro pojistné na důchodové pojištění částka, kterou si určí, ne však méně než 50 % daňového základu; daňovým základem se pro účely tohoto zákona rozumí základ daně nebo dílčí základ daně stanovený podle § 7 zákona o daních z příjmů z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po úpravě podle § 5 a § 23 zákona o daních z příjmů.

Z takto stanoveného vyměřovacího základu činí výše pojistného na důchodové pojištění 29,2 %.Stane-li se OSVČ v průběhu roku 2013 účastníkem důchodového spoření (tzv. II. pilíř důchodového zabezpečení), odvod pojistného na důchodové pojištění činí 26,2 %. Dalších 5 % ze základu pojistného bude OSVČ odvádět příslušnému finančnímu úřadu jako pojistné na důchodové spoření. Uvedený vyměřovací základ (základ pojistného) však nesmí činit méně než je zákonem stanovený vyměřovací základ ve výši tzv. absolutního minima. Minimální vyměřovací základ činí pro OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost v rozsahu zakládajícím účast na důchodovém pojištění v roce 2013 částku 31 068 Kč, pro OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost v roce 2013 činí tento minimální vyměřovací základu částku 77 652 Kč.

Jaká je výše zálohy na důchodové pojištění a pojistného na nemocenské pojištění?

U osoby samostatně výdělečně činné, která vykonávala samostatnou výdělečnou činnost v předcházejícím kalendářním roce, činí výše měsíčního vyměřovacího základu 50 % z částky rovnající se průměru, který z daňového základu podle § 5b odst. 1 zák. č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za tento rok připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž aspoň po část tohoto měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost, s tím, že pokud by výše takto stanoveného měsíčního vyměřovacího základu přesáhla částku ve výši jedné dvanáctiny maximálního vyměřovacího základu, činí měsíční vyměřovací základ tuto částku.

Minimální výše zálohy na pojistné na důchodové pojištění činí pro OSVČ vykonávající v roce 2013 hlavní činnost 1 890 Kč. Minimální výše zálohy na pojistné na důchodové pojištění činí pro OSVČ vykonávající v roce 2013 vedlejší činnost 756 Kč. Je-li OSVČ účastna důchodového spoření (tzv. II. pilíř důchodového zabezpečení), činí minimální záloha na pojistné při výkonu hlavní činnosti 1696 Kč, při výkonu vedlejší činnosti 679 Kč, tj. 26,2 % z měsíčního vyměřovacího základu.
Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na nemocenské pojištění je měsíční základ, jehož výši určuje osoba samostatně výdělečně činná. Měsíční základ však nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění a zároveň nemůže být vyšší, než měsíční vyměřovací základ zálohy na pojistné na důchodové pojištění v daném kalendářním měsíci. Pojistné z tohoto vyměřovacího základu činí 2,3 %. Nejnižší pojistné na nemocenské pojištění v roce 2013 činí 115 Kč.

Jsem OSVČ, jaká je výše minimálních měsíčních záloh, abych měla slušný důchod?

Výše měsíčních záloh nemá na výši důchodu vliv. Rozhodující je výše ročního vyměřovacího základu. Výše dávky důchodového pojištění je závislá nejen na délce doby důchodového pojištění, ale především na osobním vyměřovacím základu pojištěnce, ze kterého se dávka vypočítává. Tento osobní vyměřovací základ pojištěnce je průměr vyměřovacích základů, ze kterých je placeno pojistné za rozhodné období. Skutečné vyměřovací základy, ze kterých je placeno pojistné, se pro důchodové účely násobí koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu, čímž dochází k jejich navýšení.

Z rozhodného období se při výpočtu důchodu stanovuje průměr vyměřovacích základů (zvýšený o příslušný koeficient nárůstu), přičemž výši důchodu neovlivňuje tento průměr v plném rozsahu.
Podle současné právní úpravy počíná rozhodné období kalendářním rokem bezprostředně následujícím po roce, v němž dosáhl pojištěnec 18 let věku a končí kalendářním rokem bezprostředně předcházejícím roku, v němž se přiznává důchod. Do rozhodného období se zpravidla nezahrnuje rok, ve kterém pojištěnec dosáhl 18 let věku a kalendářní roky předcházející.

Redukční částky pro výpočet důchodu v roce 2013 jsou stanoveny takto:

a) první redukční hranice pro stanovení výpočtového základu činí 11 389 Kč
b) druhá redukční hranice pro stanovení výpočtového základu činí 30 026 Kč
c) třetí redukční hranice pro stanovení výpočtového základu činí 103 536 Kč.

Vláda dle § 107 zákona č. 155/1995 Sb., tyto částky každým rokem upravuje.

V roce 2013 se výpočtový základ stanoví z osobního vyměřovacího základu takto:

do 11 389 zápočet plně
nad 11 389 do 30 026 včetně 27 %
nad 30 026 do 103 536 včetně 19%
nad 103 536   6 %

 

Jaký je způsob placení záloh na pojistné před podáním Přehledu a po jeho podání?

V roce 2013 činí procentní sazba pojistného na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti OSVČ 29,2 % jestliže OSVČ není účastna důchodového spoření. Je-li účastna důchodového spoření, činí sazba pojistného 26,2 %. Pro OSVČ je stanoven minimální měsíční vyměřovací základ až do měsíce, který předchází měsíci podání Přehledu za rok 2012, ve výši dle daňového základu za rok 2011, při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti minimálně 6 285 Kč (záloha ve výši 1 836 Kč, pro účastníka důchodového spoření 1646 Kč).

V měsíci podání Přehledu a v následujících měsících roku 2013 je měsíční vyměřovací základ stanoven již dle daňového základu za rok 2012, pro OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost minimálně ve výši 6 471 Kč (záloha ve výši 1 890 Kč, pro účastníka důchodového spoření 1 696 Kč).

Jak je to s placením záloh na sociální pojištění, pokud klient během roku nastoupí do zaměstnání a činnost OSVČ si ponechá?

V případě, že OSVČ vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost, nastoupí do zaměstnání, a chce, aby její nadále vykonávaná samostatná výdělečná činnost byla považována za vedlejší, nesmí být dobrovolně účastna nemocenského pojištění OSVČ a musí důvod pro výkon vedlejší činnosti oznámit nejpozději s podáním přehledu o příjmech a výdajích za kalendářní rok, ve kterém chce být považována za OSVČ vykonávající vedlejší činnost. Doložit tuto skutečnost musí pouze v případě, že se jedná o výkon služebního poměru nebo o výkon zaměstnání malého rozsahu, či o účast na pojištění na základě dohody, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl přehled podán. Povinnost platit zálohy na pojistné se i při výkonu vedlejší činnosti odvíjí od výše daňového základu za předchozí rok, tzn., že OSVČ i při výkonu vedlejší činnosti může být povinna platit zálohy na pojistné. Pouze v případě, že daňový základ OSVČ v předchozím roce nedosáhl výše zakládající povinnou účast na důchodovém pojištění, zaniká této OSVČ povinnost platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění v kalendářních měsících souběhu samostatné výdělečné činnosti se zaměstnáním. Rozhodná částka výše daňového základu (příjmů po odpočtu výdajů), která zakládá účast na důchodovém pojištění v roce 2012, činí 60 329 Kč. Pro rok 2013 je stanovena ve výši 62 121 Kč. Za každý měsíc, ve kterém nebyla samostatná výdělečná činnost vykonávána, se odečte 1/12 rozhodné částky.

Kdy má být předložen Přehled o příjmech a výdajích?

Přehled o příjmech a výdajích je OSVČ povinna předložit nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém je OSVČ povinna podat daňové přiznání. OSVČ, která daňové přiznání není povinna podat, je povinna podat přehled nejpozději do 31. 7. kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, v němž vykonávala samostatnou výdělečnou činnost.

Jakým způsobem se prokazuje vedlejší samostatná výdělečná činnost?

Podle právní úpravy platné od 1. 1. 2009 je OSVČ považována za OSVČ vykonávající vedlejší činnost, pokud skutečnosti o výkonu vedlejší činnosti oznámí nejpozději s podáním tiskopisu „Přehled o příjmech a výdajích OSVČ“ a doloží povinně dokládané důvody nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl tento přehled podán. Pokud OSVČ tyto skutečnosti neoznámí a povinně dokládané důvody nedoloží, je její činnost považována za hlavní s povinností zaplatit pojistné. Zákonné důvody jsou uvedeny v § 9 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění. Od 1. 1. 2011 může OSVČ vykonávat vedlejší činnost pouze v případě, že není dobrovolně účastna nemocenského pojištění OSVČ. Další informace k dokládání důvodů vedlejší samostatné výdělečné činnosti jsou uvedeny zde.

Za jakých podmínek je výkon SVČ hodnocen jako vedlejší samostatná výdělečné činnost?

Podle právní úpravy platné od 1. 1. 2009 se samostatná výdělečná činnost považuje za vedlejší v těch kalendářních měsících, v nichž po celý měsíc byla vykonávána samostatná výdělečná činnost a současně trval/y důvod/y pro výkon vedlejší činnosti. Zákonné důvody jsou uvedeny v § 9 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění. OSVČ musí oznámit důvod pro výkon vedlejší činnosti nejpozději s podáním tiskopisu „Přehled“ a doložit povinně dokládaný důvod nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl přehled podán. V případě, že OSVČ neoznámí důvod pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti a nedoloží povinně dokládaný důvod v uvedených termínech, bude její samostatná výdělečná činnost považována za hlavní. Od 1. 1. 2011 může OSVČ vykonávat vedlejší činnost pouze v případě, že není dobrovolně účastna nemocenského pojištění OSVČ. Další informace k dokládání důvodů vedlejší samostatné výdělečné činnosti jsou uvedeny zde.

Pokud OSVČ pracuje v EU, jak bude tato doba a příjem hodnocen pro důchod?

K době výkonu činnosti v jiném členském státě EU je ČSSZ povinna přihlédnout pro stanovení nároku na důchod (pro získání potřebné doby pojištění). Dále se dá říci, že za dobu práce (resp. pojištění) v cizině bude důchod vyplácen nositelem pojištění daného členského státu EU.

Co mám udělat, když budu vykonávat svoji samostatnou výdělečnou činnost v cizině?

Zde je rozhodující, zda činnost bude vykonávána v členském státě EU nebo ve smluvní cizině nebo v nesmluvní cizině. Předpokládáme, že činnost bude vykonávána pouze v některém členském státě EU. V takovém případě se na OSVČ přestanou vztahovat české právní předpisy v oblasti sociálního zabezpečení a OSVČ by měla tuto skutečnost oznámit příslušné OSSZ. Upozorňujeme, že jiná situaci by však nastala v případě současného výkonu zaměstnání v ČR, vyslání do členského státu EU či v případě povolení výjimky.

Budu v přehledu o příjmech a výdajích uvádět i příjmy, které jsou osvobozeny od daně z příjmů?

Podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2012 platí, že vyměřovacím základem OSVČ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka, kterou si určí, ne však méně než 50 % daňového základu; daňovým základem se pro účely zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti rozumí základ daně nebo dílčí základ daně stanovený podle § 7 zákona o daních z příjmů z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po úpravě podle § 5 a 23 zákona o daních z příjmů. Při podání přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2012 a následující, příjmy, které jsou osvobozeny od daně z příjmů, neovlivní výši vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

 

 

Aktualizováno dne 8. 1. 2013