Starobní důchody

Podmínkou nároku na starobní důchod je získání potřebné doby pojištění a dosažení stanoveného věku (tj. důchodového věku, popř. věku od něho odvozeného nebo věku 65 let).

Od 1. 1. 2010 došlo k některým změnám zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen zdp). Nově byl stanoven důchodový věk a potřebná doba pojištění pro nárok na starobní důchod a ke změnám došlo  i při stanovení výše tohoto důchodu. Ke zvyšování důchodového věku došlo dále s účinností od 30. 9. 2011.

Právní úprava rozlišuje vedle nároku na starobní důchod před dosažením důchodového věku (viz dále) nároky na starobní důchod stanovené podle:

• ust. § 29 odst. 1 zdp (starobní důchod při dosažení důchodového věku)
• ust. § 29 odst. 2 zdp (tzv. „poměrný“ starobní důchod),
• ust. § 29 odst. 3 zdp (starobní důchod při získání 30 let pojištění),
• ust. § 29 odst. 4 zdp (starobní důchod při splnění podmínek nároku na invalidní důchod) a
• ust. § 29 odst. 5 zdp (starobní důchod při zániku nároku na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně.

 

Důchodový věk

Důchodový věk podle § 32 zdp činí:

a) u pojištěnců narozených před rokem 1936 (u této skupiny k žádné změně nedochází)

Důchodový věk u mužů činí 60 let

Důchodový věk u žen činí:

• 53 let, pokud vychovaly alespoň 5 dětí
• 54 let, pokud vychovaly alespoň 3 nebo 4 děti
• 55 let, pokud vychovaly alespoň 2 děti
• 56 let, pokud vychovaly alespoň 1 dítě
• 57 let

b) u pojištěnců narozených v období let 1936 až 1977

Rok narození	Důchodový věk činí u
	mužů	žen s počtem vychovaných dětí
		0	1	2	3 - 4	5 a více
1936 1937 1938 1939 1940 1941 1942 1943 1944 1945 1946 1947 1948 1949 1950 1951 1952 1953 1954 1955 1956 1957 1958 1959 1960 1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977	60r+2m 60r+4m 60r+6m 60r+8m 60r+10m    61r 61r+2m 61r+4m 61r+6m 61r+8m 61r+10m    62r 62r+2m 62r+4m 62r+6m 62r+8m 62r+10m    63r 63r+2m 63r+4m 63r+6m 63r+8m 63r+10m    64r 64r+2m 64r+4m 64r+6m 64r+8m 64r+10m    65r 65r+2m 65r+4m 65r+6m 65r+8m 65r+10m    66r 66r+2m 66r+4m 66r+6m 66r+8m 66r+10m    67r	57r    57r    57r 57r+4m 57r+8m    58r 58r+4m 58r+8m    59r 59r+4m 59r+8m    60r 60r+4m 60r+8m    61r 61r+4m 61r+8m    62r 62r+4m 62r+8m 63r+2m 63r+8m 63r+10m    64r 64r+2m 64r+4m 64r+6m 64r+8m 64r+10m    65r 65r+2m 65r+4m 65r+6m 65r+8m 65r+10m    66r 66r+2m 66r+4m 66r+6m 66r+8m 66r+10m    67r	56r    56r    56r    56r 56r+4m 56r+8m    57r 57r+4m 57r+8m    58r 58r+4m 58r+8m    59r 59r+4m 59r+8m 60r 60r+4m 60r+8m 61r 61r+4m 61r+8m 62r+2m 62r+8m 63r+2m 63r+8m 64r+2m 64r+6m 64r+8m 64r+10m    65r 65r+2m 65r+4m 65r+6m 65r+8m 65r+10m    66r 66r+2m 66r+4m 66r+6m 66r+8m 66r+10m    67r	55r    55r    55r    55r    55r 55r+4m 55r+8m    56r 56r+4m 56r+8m    57r 57r+4m 57r+8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r 59r+4m 59r+8m 60r 60r+4m 60r+8m 61r+2m 61r+8m 62r+2m 62r+8m 63r+2m 63r+8m 64r+2m 64r+8m 65r+2m 65r+4m 65r+6m 65r+8m 65r+10m    66r 66r+2m 66r+4m 66r+6m 66r+8m 66r+10m    67r	54r    54r    54r    54r    54r    54r 54r+4m 54r+8m    55r 55r+4m 55r+8m    56r 56r+4m 56r+8m    57r 57r+4m 57r+8m    58r 58r+4m 58r+8m    59r 59r+4m 59r+8m 60r+2m 60r+8m 61r+2m 61r+8m 62r+2m 62r+8m 63+2mr 63r+8m 64r+2m 64r+8m 65r+2m 65r+8m    66r 66r+2m 66r+4m 66r+6m 66r+8m 66r+10m    67r	53r    53r    53r    53r    53r    53r    53r 53r+4m 53r+8m    54r 54r+4m 54r+8m    55r 55r+4m 55r+8m    56r 56r+4m 56r+8m 57r 57r+4m 57r+8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r+2m 59r+8m 60r+2m 60r+8m 61r+2m 61r+8m 62r+2m 62r+8m 63r+2m 63r+8m 64r+2m 64r+8m 65r+2m 65r+8m 66r+2m 66r+8m 66r+10m    67r

U ročníků narozených po roce 1977  se důchodový věk stanoví tak, že se k věku 67 let přičte takový počet kalendářních měsíců, který odpovídá dvojnásobku rozdílu mezi rokem narození pojištěnce a rokem 1977.

Beze změny zůstává stanovení věkové hranice pro odchod do starobního důchodu pojištěnců, kteří odpracovali stanovenou dobu v zaměstnání zařazeném do I. pracovní kategorie a účastníků odboje. Pro tyto skupiny pojištěnců i nadále platí věkové hranice stanovené předpisy platnými před 1. lednem 1996.

 

Starobní důchod podle ustanovení § 29 odst. 1 zdp

Potřebná doba pojištění se postupně prodlužuje, a to v závislosti na důchodovém věku pojištěnce, event. věku pojištěnce. Potřebná doba pro nárok na starobní důchod podle ust. § 29 odst. 1 zdp činí:

dosažení důchodového věku	potřebná doba pojištění činí:
před rokem 2010	25 let
v roce 2010	26 let
v roce 2011	27 let
v roce 2012	28 let
v roce 2013	29 let
v roce 2014	30 let
v roce 2015	31 let
v roce 2016	32 let
v roce 2017	33 let
v roce 2018	34 let
po roce 2018	35 let

Pro zjištění, kolik činí potřebná doba pojištění, je rozhodující výhradně rok dosažení důchodového věku. Pojištěnci, který ke dni dosažení důchodového věku nezískal potřebnou dobu pojištění, nemůže být starobní důchod k tomuto dni přiznán. K přiznání důchodu může případně dojít až následně od pozdějšího data, ke kterému již potřebnou dobu pojištění získal.

 

Starobní důchod podle ustanovení § 29 odst. 2 zdp

V případě, že pojištěnci nevznikl nárok na starobní důchod podle § 29 odst. 1, vznikne mu nárok na starobní důchod podle ust. § 29 odst. 2 zdp, pokud získal dobu pojištění nejméně:

• 15 let a dosáhl před rokem 2010 věku alespoň 65 let,
• 16 let a dosáhl v roce 2010 věku alespoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 zdp  pro muže stejného data narození,
• 17 let a dosáhl v roce 2011 věku alespoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 zdp pro muže stejného data narození,
• 18 let a dosáhl v roce 2012 věku alespoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 zdp pro muže stejného data narození,
• 19 let a dosáhl v roce 2013 věku alespoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 zdp pro muže stejného data narození,
• 20 let a dosáhl po roce 2013 věku alespoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 zdp pro muže stejného data narození.

 

Starobní důchod podle ustanovení § 29 odst. 3 zdp

Nárok na starobní důchod vznikne pojištěnci, který dosáhl důchodového věku po roce 2014 a získal alespoň 30 let doby pojištění, pokud nesplnil podmínky § 29 odst.1 zdp; do doby pojištění se však v tomto případě nezahrnují náhradní doby pojištění.

 

Starobní důchod podle ustanovení § 29 odst. 4 zdp

Pojištěnec, který dosáhl věku 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let a nezískal potřebnou dobu pojištění pro nárok na starobní důchod podle ust. § 29 odst. 1, 2 nebo 3 zdp, má nárok na starobní důchod též, jestliže se stal invalidním (bez ohledu na stupeň invalidity) a získal potřebnou dobu pojištění pro nárok na invalidní důchod, nebo se stal invalidním následkem pracovního úrazu.

Přiznání důchodu podle ust. § 29 odst. 4 zdp nebrání vzniku nároku na starobní důchod podle ust. § 29 odst. 1, 2, 3 zdp.

 

Starobní důchod podle ustanovení § 29 odst. 5 zdp

Pojištěnec, který dosáhl věku 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, a byl účasten důchodového spoření, má nárok na starobní důchod též, pokud mu z důvodu dosažení věku 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, zanikl nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně.   

 

Výše starobního důchodu přiznaného podle § 29 odst. 1, 2, 3 zdp

Výše procentní výměry starobního důchodu pojištěnců, kteří si nezvyšují výši procentní výměry důchodu výkonem výdělečné činnosti po nároku na důchod, činí za každý celý rok doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod:

• 1,5 % výpočtového základu měsíčně, pokud se nekryje s dobou účasti pojištěnce na důchodovém spoření,
• 1,2 % výpočtového základu měsíčně, pokud se kryje s dobou účasti na důchodovém spoření.

Výše základní výměry v roce 2013 činí 2 330 Kč, výše procentní výměry činí nejméně 770 Kč měsíčně.

 

Výše starobního důchodu přiznaného podle § 29 odst. 4 zdp

Výše procentní výměry tohoto důchodu se stanoví stejně, jako se stanoví výše procentní výměry invalidního důchodu a činí za každý celý rok pojištění:

• 0,5 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invaliditu prvního stupně,
• 0,75 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invaliditu druhého stupně,
• 1,5 % výpočtového základu měsíčně (pokud se nekryje s dobou účasti pojištěnce na důchodovém spoření) nebo 1,2 % výpočtového základu měsíčně (pokud se kryje s dobou účasti pojištěnce na důchodovém spoření), jedná-li se o invaliditu třetího stupně.

Výše základní výměry tohoto typu starobního důchodu v roce 2013 činí 2 330 Kč měsíčně, výše procentní výměry nesmí být nižší než 770 Kč měsícně.

I v případě, že dojde  u poživatele tohoto důchodu ke změně stupně invalidity, starobní důchod se nepřepočte a bude se i nadále vyplácet ve stejné výši.

Uvedený typ starobního důchodu se nezvyšuje za dobu výkonu výdělečné činnosti po vzniku nároku na tento důchod.

 

Výše starobního důchodu přiznaného podle § 29 odst. 5 zdp

Výše procentní výměry tohoto důchodu se stanoví:

• ve výši procentní výměry invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, na který zanikl nárok dnem, kterým jeho poživatel účastný důchodového spoření dosáhl věku 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, pokud pojištěnec v žádosti o přiznání starobního důchodu požádal, aby procentní výměra starobního důchodu byla stanovena ve výši procentní výměry invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, nebo     
• ve výši procentní výměry starobního důchodu přiznaného podle § 29 odst. 1, 2, 3 zdp, pokud pojištěnec v žádosti o přiznání starobního důchodu nepožádal, aby procentní výměra starobního důchodu byla stanovena ve výši procentní výměry invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.

Výše základní výměry tohoto typu starobního důchodu v roce 2013 činí 2 330 Kč měsíčně, výše procentní výměry nesmí být nižší než 770 Kč měsíčně.

Uvedený typ starobního důchodu se nezvyšuje za dobu výkonu výdělečné činnosti po vzniku nároku na tento důchod. 

 

Souběh výplaty starobního důchodu přiznaného podle ust. § 29 zdp s příjmem z výdělečné činnosti

Nárok na výplatu starobního důchodu přiznaného podle ust. § 29 zdp při výkonu výdělečné činnosti již není podmíněn sjednáním pracovněprávního vztahu na dobu určitou nepřesahující dobu jednoho roku.

V době po 31. 12. 2009 tedy pojištěnec může po přiznání starobního důchodu podle ust. § 29 zdp pracovat a pobírat důchod v plné výši bez ohledu na to, jakou výdělečnou činnost vykonává a v jakém rozsahu ji vykonává. Vedle této možnosti má poživatel důchodu možnost na základě své žádosti si zvolit  při výkonu výdělečné činnosti výplatu starobního důchodu v poloviční výši.

 

Zvyšování procentní výměry při výkonu výdělečné činnosti po vzniku nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 1, 2, 3 zdp

Výdělečná činnost po vzniku nároku na starobní důchod podle ust. § 29 odst. 1 nebo 3 zdp

Pojištěnci, který vykonává výdělečnou činnost i poté, co splní podmínky nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 1 nebo 3 zdp, se zvyšuje procentní výměra jeho starobního důchodu takto:

• nepobírá-li starobní důchod ani invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, zvyšuje se procentní výměra za každých 90 kalendářních dnů této činnosti o 1,5 % výpočtového základu. Doba kratší 90 kalendářních dnů, která nebyla zhodnocena, se přičte k době pojištění získané do vzniku nároku na důchod, a to pokud se tak získá celý rok pojištění, a to v rozsahu potřebném pro toto přičtení; přitom se tato doba přičte nejprve k době pojištění získané do vzniku nároku na starobní důchod, která se nekryje s dobou účasti pojištěnce na důchodovém spoření; 
• pobírá–li starobní důchod ve výši poloviny, zvyšuje se za dobu po 31. 12. 2009 procentní výměra důchodu za každých 180 kalendářních dnů výkonu výdělečné činnosti o 1,5 % výpočtového základu. Na rozdíl od zvýšení náležející za každých 90 kalendářních dnů, nelze zbytek dnů nezhodnocených pro zvýšení náležející za každých 180 dnů přičítat k době pojištění získané do vzniku nároku na důchod. Zvýšení starobního důchodu se provede na žádost vždy od data, od něhož jsou splněny podmínky pro toto zvýšení (tedy po 180 dnech);
  pobírá–li starobní důchod v plné výši, zvyšuje se za dobu po 31. 12. 2009 procentní výměra důchodu za každých 360 kalendářních dnů o 0,4 % výpočtového základu. Nárok na zvýšení procentní výměry důchodu v tomto případě má pojištěnec buď vždy až po dvou letech nepřetržitého výkonu výdělečné činnosti nebo po skončení výdělečné činnosti. Za nepřetržitý výkon výdělečné činnosti se považují i případy, kdy jedna výdělečná činnost bezprostředně navazuje na další výdělečnou činnost.

Zbývající kalendářní dny, které nebyly zhodnoceny pro zvýšení procentní výměry, je nutno použít postupně vždy pro méně výhodné zvýšení náležející za dobu výdělečné činnosti po vzniku nároku, tzn. např. kalendářní dny, které jsou bez vlivu na zvýšení bez pobírání důchodu, je nutno použít pro zvýšení procentní výměry za dobu pobírání starobního důchodu v poloviční výši, příp. v plné výši.

V případě, kdy zbývající dny, za které by náleželo výhodnější zvýšení, byly zohledněny v rámci zvýšení méně výhodného a následně by s nově získanými dny poživatel důchodu získal nárok na výhodnější zvýšení, přehodnocení již poskytnutého zvýšení se provede pouze na žádost pojištěnce.

Výdělečná činnost po vzniku nároku na starobní důchod podle ust. § 29 odst. 2 zdp

Pokud pojištěnec vykonává výdělečnou činnost i poté, co splní podmínky nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 2 zdp, zvyšuje se procentní výměra jeho starobního důchodu takto:

• do dosažení doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 1 nebo 3 zdp se zvyšuje procentní výměra důchodu za dobu výdělečné činnosti bez pobírání starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně o 1,5 % výpočtového základu za každý celý rok (tj. 365 kalendářních dnů)
• po dosažení doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 1 nebo 3 zdp se zvyšuje procentní výměra důchodu za každých 90 kalendářních dnů výdělečné činnosti vykonávané bez pobírání starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně o 1,5 % výpočtového základu.

Zvyšování procentní výměry tohoto důchodu za výkon výdělečné činnosti v době, kdy pojištěnec pobíral starobní důchod ve výši poloviny nebo v plné výši, nenáleží, a to nejen za dobu výdělečné činnosti před dosažením potřebné doby pro vznik nároku na starobní důchod podle ust. § 29 odst. 1 nebo 3 zdp, ale i po získání této potřebné doby.

 

Starobní důchod před dosažením důchodového věku

Od 1. 1. 2010 zákon o důchodovém pojištění upravuje již jen jeden druh starobního důchodu před dosažením důchodového věku (dále jen předčasný starobní důchod), a to v ust. § 31 zdp.

 

Podmínky nároku na předčasný starobní důchod

Základní podmínkou, která musí být splněna, je získání potřebné doby pojištění, a to doby pojištění stanovené v ustanovení § 29 odst. 1 nebo 3 zdp. Nárok na tento důchod pak vzniká v závislosti na dosaženém důchodovém věku:

• pokud důchodový věk pojištěnce činí alespoň 63 let, vzniká nárok nejdříve dosažením věku alespoň 60 let, nebo
• je–li důchodový věk pojištěnce nižší než 63 let, nárok na předčasný starobní důchod vzniká nejdříve ode dne, od kterého do dosažení důchodového věku chybí nejvýše tři roky.

I nadále platí, že tento důchod lze přiznat nejdříve ode dne podání žádosti o tento důchod, přičemž za den vzniku nároku se považuje den, od něhož je přiznán, a v případě přiznání předčasného starobního důchodu nevzniká nárok na starobní důchod podle ustanovení § 29 zdp.

 

Výše předčasného starobního důchodu

Výše procentní výměry předčasného starobního důchodu činí za každý celý rok pojištění 1,5 % výpočtového základu měsíčně, pokud se nekryje s dobou účasti pojištěnce na důchodovém spoření, nebo 1,2 % výpočtového základu měsíčně, kryje-li se s dobou účasti pojištěnce na důchodovém spoření. Takto stanovená výše se snižuje za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne přiznání důchodu do dosažení důchodového věku o:

• 0,9 % výpočtového základu za období prvních 360 kalendářních dnů
• 1,2 % výpočtového základu za období od 361. kalendářního dne do 720. kalendářního dne
• 1,5 % výpočtového základu za období od 721. kalendářního dne

 

Souběh výplaty předčasného starobního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti

Nárok na výplatu předčasného starobního důchodu do dosažení důchodového věku při výkonu výdělečné činnosti nebo při pobírání podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci zůstává beze změny, tzn. v takových případech výplata předčasného starobního důchodu do dosažení důchodového věku nenáleží. Po skončení této výdělečné činnosti se předčasný starobní důchod přepočítává za obdobných podmínek a obdobným způsobem jako dosud. Přitom platí, že o dobu výdělečné činnosti se zkracuje celková doba, za kterou se snižovala výše procentní výměry.

Nadále platí, že vykonává-li poživatel starobního důchodu přiznaného před dosažením důchodového věku výdělečnou činnost v cizině, nemá tato výdělečná činnost vliv na výplatu jeho důchodu, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva o sociálním zabezpečení, kterou je ČR vázána.

Výše předčasného starobního důchodu, který byl přiznán před 1. 1. 2010 (tedy na který vznikl nárok před 1. 1. 2010), se i při přepočtu z důvodu výdělečné činnosti, vykonávané bez pobírání tohoto důchodu, stanoví podle předpisů účinných před 1. 1. 2010. To znamená, že procentní výměra se snižuje vždy o 0,9 % výpočtového základu za každých 90 i započatých kalendářních dnů i v případech, že „scházející doba“ je delší než 720 dnů.

Ode dne dosažení důchodového věku se podmínky pro výplatu předčasného starobního důchodu posuzují obdobně jako u starobního důchodu přiznaného podle ust. § 29 zdp.

 

Přeměna invalidního důchodu na starobní důchod a jeho výše

Podmínky pro přeměnu:

1)  pobírání invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně a invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pojištěncem, který nebyl účasten důchodového spoření, a dosažení věku 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, po 31. 12. 2009

• dnem, kdy poživatel invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně a poživatel invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, který nebyl účasten důchodového spoření, po 31. 12. 2009 dosáhl 65 let věku nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, zaniká nárok na invalidní důchod a současně tímto dnem vzniká nárok na starobní důchod ve výši dosud vypláceného invalidního důchodu.

2)  pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pojištěncem, který byl účasten důchodového spoření, a dosažení věku 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, po 31. 12. 2009

• dnem, kdy poživatel invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, který byl účasten důchodového spoření, po 31. 12. 2009 dosáhl 65 let věku nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, zaniká nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a současně tímto dnem vzniká nárok na starobní důchod v závislosti na žádosti pojištěnce ve výši dosud vypláceného invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo ve výši starobního důchodu přiznaného podle § 29 odst. 1, 2, 3 zdp.

Poživateli invalidního důchodu je nutno vydat rozhodnutí o tom, že mu bude namísto invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého nebo třetího stupně náležet starobní důchod.

Rozhodující je vždy výše invalidního důchodu ke dni dosažení 65 let věku nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, po 31. 12. 2009, případná změna stupně invalidity nemá již na výši starobního důchodu vliv.

Tento starobní důchod se nezvyšuje za dobu výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na tento důchod. Nárok na tento starobní důchod nevylučuje nárok na starobní důchod podle § 29 zdp.

 

Aktualizováno dne 13. 3. 2013